autorka Radka Loja, publikováno na CAFINews
Emoce jsou také zdrojem obrovské energie a vášně. Dávají našemu životu jiskru. Díky nim dokážeme podat neuvěřitelné výkony, ale také zažít hluboké pády. Pomáhají nám v rozhodování, při výběru partnera a ukazují nám, jestli jdeme tím správným směrem.
Pokud s nimi neumíme zacházet, mohou po sobě zanechat pěknou spoušť. Ta se projeví v podobě psychosomatických onemocnění, dramat ve vztazích i neúspěchů v práci.
Z emočního deníku paní Jany:
Šéf často zvyšuje hlas. Když s tím začne, tak se mi vždy rozbuší srdce. Vím, že nemá pravdu, ale v práci se bojím konfliktů, tak se pokaždé raději stáhnu a vše mu nesmyslně odsouhlasím. Potom mě to mrzí.
Přišla jsem domů unavená z práce. Hned v chodbě jsem zakopla o školní tašku svého syna a v kuchyni, kterou jsem ráno uklidila, byl zase nepořádek – drobky a papírky od bonbónů. Začala jsem na syna křičet a za chvíli jsem se ještě pohádala s manželem. Až druhý den jsem zjistila, že mi oba společně uvařili večeři. Bylo mi to moc líto.
Kolegyně v práci mě často obtěžuje hlasitým telefonováním a dlouhým, nudným vyprávěním svých zážitků. Děsně mě to štve, ale raději nic neřeknu a na chvíli zmizím. Snad jí to jednou dojde.
Co mají ty situace společného?
Unesly nás emoce (strach a vztek) a diktují nám, jak se máme chovat. Mozek vyhodnotil situace jako pro nás nebezpečné a vypnul rozumné uvažování. Potom jsme naskočili do automatických vzorů a chovali se podle základních strategií přežití:
- bojuj – hádáme se, křičíme
- uteč – odejdeme, vyhneme se řešení situací
- nebo ustrneme – zíráme, útrpně mlčíme, případně opakujeme dokola nějaké nesmyslné věty
Jsme uneseni emocemi a máme v tom okamžiku pocit, že vše, co se děje (hlavně naše interpretace situací), je pravdivé. Ztrácíme nadhled. Až emoce opadnou, často si své chování vyčítáme, říkáme si, jestli nám to stálo za to, nebo kdybychom byli bývali…
Zvládání emocí – naučte se je regulovat
A jak z toho ven? Sebeovládáním. Řada lidí se domnívá, že ovládání emocí znamená jejich popírání, potlačování nebo předstírání, že se nás nic nedotklo. Tak to ale rozhodně není. Emoce se vaří podobně jako fazole v papiňáku. Pokud neupouštíte páru, tak to bouchne. A stejné je to i se vztahy. Je potřeba naučit se vyjadřovat své potřeby, tím své emoce regulujete a nebudete tak ubližovat sobě ani bouchat ven.
Zvládání emocí – pět kroků:
Krok 1: Zastavte se
Zastavit se znamená, že přestanete automaticky a většinou pořád stejně reagovat podle toho, co vám diktují emoce. Dokážete si uvědomit, svoje potřeby, co se ve vás a okolo vás děje a následně si svobodně vyberete vhodnou reakci. Toto umění vychází z praxe všímavosti (mindfulness).
Krok 2: Pojmenujte
Emoci, kterou zaregistrujete, také pojmenujte. Sami sebe se v duchu zeptejte: Jakou emoci v tuto chvíli cítím? Kde v těle ji prožívám? Jaké myšlenky se mi při tom honí hlavou? Jakmile si dokážete říct a uvědomit si, co vlastně prožíváte, získáváte čas, odstup a částečně opět zapínáte rozumné uvažování. Potom je snadnější si uvědomit, jak reagovat. Pokud vy zareagujete jinak než minule, druzí zareagují také jinak. Přerušíte tak navyklý řetězec jednání.
Krok 3: Použijte techniku a reagujte
Existuje mnoho účinných technik pro zvládání emocí. Patří sem např. práce s dechem, s tělem, změna úhlu pohledu, různé druhy vizualizací atd. Seznamte se s nimi, a hlavně si je nacvičte.
Krok 4: Vyhodnoťte a poučte se
Emočně nabité situace, které jste prožili, je potřeba vyhodnocovat. Zamyslete se nad možnými příčinami a důsledky, uvědomte si, která technika a jaká vaše reakce zabírá, co můžete změnit, co zkusíte příště. Ptejte se sami sebe: Jak často se mi tato situace opakuje? Kdy se mi to stalo naposledy? Jaké osoby se účastnily? Mají situace, které prožívám, něco společného? Jak jsem reagovala minule a jak teď? A hlavně – jak budu reagovat příště?
Krok 5: Psychohygiena
Psychohygiena napomáhá celkovému zvýšení naší životní energie a tím slouží jako prevence proti pohlcení emocemi. Patří sem hlavně relaxace, meditace, sport, kvalitní jídlo, dobrý spánek a podporující mezilidské vztahy.
Cílem není být vždycky perfektní a zvládat všechny situace. Důležité je, abyste viděli, že děláte pokroky. Například před dvěma lety jste se nechali emočně unést v osmi situacích z deseti, dnes jich osm zvládnete, a to je vynikající výsledek.
Staňte se koučem – sebe i druhých a podpořte růstové myšlení své i druhých
Naše akreditované kurzy koučinku jsou určeny:
- všem, kteří chtějí získat praktické zkušenosti kouče a také pracovat na vlastním osobním rozvoji (práce s emočními a myšlenkovými vzory, asertivita, atd.). V kurzu se zaměřujeme na skutečné situace a problémy z reálného života.
- kurzy jsou vhodný také pro zaměstnance firem jako ucelený program rozvoje měkkých dovedností, osobní zralosti a vedení lidí (a navíc k tomu získají také rekvalifikaci – kouč, kterou mohou využít např. jako interní firemní koučové).
- Náš vzdělávací program je akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Úspěšní absolventi získají „Osvědčení o rekvalifikaci“ s celostátní platností pro pracovní činnost “kouč”.